Strašák pečujících

Být pečujícím o někoho jiného není ani trochu snadná služba. Je velmi psychicky i fyzicky náročná. Když se člověk stane pečujícím, tak se mu najednou změní život. Na jednu stranu přijde do života řada omezení, které budou limitovat jeho život a bude to časově náročné. Nebude tolik prostoru pro běžný život, zájmy, zážitky, tak jak byl člověk zvyklý. Na druhou stranu péče o druhého otevírá mnoho nových rozměrů, které člověka mohou velice obohatit a kultivovat jeho osobnost. Možnost se vzájemně obohatit.

Současně se setkáváme s různými dilematy nebo obavami pečujících:

Zvládnu se o ně/ o ni postarat?

Jak se mi změní život?

Kdy budu mít čas na sebe?

Jak dlouho to bude trvat?

Ale já si chci žít.

Jak to mám sladit se svou prací?

Co když mi v práci nevyjdou vstříc a budu muset opustit práci?

Z čeho budeme žít?

Kdo mi dá finanční podporu?

Kdo mi pomůže?

Unesu to psychicky- nevím, zda jsem připraven vidět blízkého v takovém stavu.

Jak si rozdělit péči o blízkého?

A mnoho dalších...

Velkým strašákem se však jeví téma křehkosti a pomíjivosti života. ,,Jsem pečující, ale co když se semnou něco stane. Kdo se o mého blízkého postará místo mě? Co se s ním stane?" To je velká nejistota, která vytváří značný psychický neklid. Člověk potřebuje mít nějaké jistoty nebo nějaký plán.

V dnešní době některé organizace nabízí možnosti řešení, jak si vytvořit plán pomoci blízkému, když pečující nebude moci svou službu vykonávat. Zúčastnili jsme se kulatého stolu od MPSV, kde se představovali možnosti nouzového plánu pro pečující. S tímto plánem a návodem na plán je možné se seznámit na internetu na pecujdoma. Prvním krokem je domluvit ve svém okolí 1-2lidi, kteří budou ochotni péči poskytnout, poté sepsat veškeré potřebné informace s kontaktem na náhradní pečovatele a předat je na patřičná místa- například sociální, pečovatelské, zdravotní službě pokud je využívám nebo na jiná kompetentní místa, která pomohou náhradní péči následně zajistit.